HelioTherapie

Světlo likviduje zimní depresi.

Není to nic nového. Už někdy kolem roku 2500 př.n.nl. staří Egypťané dbali na to, aby místnosti, kde měli být ošetřováni nemocní, měly okna obrácená k jihu a byly vymalovány jasnými barvami. Věděli, že světlo má příznivé účinky nejen na duševní stav lidí, ale možná už také tušili, že některé nemoci pomáhá i léčit. Pravděpodobně znali i vliv barev na lidskou psychiku.

Vnitřní hodiny

Jejich intuici dnes potvrzují vědci z nejprestižnějších univerzit. Člověk ale nemusí být renomovaným lékařem, aby se k podobné zkušenosti dopracoval. Známe to všichni. Když jsme skleslí, unavení a vyjdeme si ven, do otevřeného prostoru, hned cítíme, jak nám denní světlo dodává energii a vrací radost do života. Nebyli to však pouze staří Egypťané, kteří v léčebnou sílu světla věřili. Slunce je ústředním božstvem mnoha starověkých náboženství. Ve středověku se pak objevila teorie, se kterou přišel arabský lékař, filozof a alchymista Avicena. Podle ní je možné stimulovat světlem smyslovou aktivitu člověka. Avicenova hypotéza však byla postavena na vědecké základy teprve v 80. letech minulého století. Článek v časopise Nature z března roku 1977 přichází se zjištěním, že světlo působí specifickým způsobem na tvorbu serotoninu, který ovlivňuje naše biorytmy. Tento hormon řídí například pocit hladu, ovlivňuje cyklus bdění - spánek, naši tělesnou teplotu atd. Jsou to jakési vnitřní hodiny, které svůj chod dokáží přizpůsobit změnám délky dne v průběhu ročních období.

Spektrum působení je široké

Ukázalo se, že luminoterapie neboli fototerapie je účinným alternativním prostředkem, který dokáže odstranit nebo alespoň zmírnit některé emoční poruchy, jako jsou například deprese. Dále pomáhá při léčbě pásmové nemoci (jet-lag - poruchy u lidí, kteří při cestě letadlem během dvanácti či méně hodin překročí několik časových pásem), může zvýšit adaptabilitu na noční práci, má vliv na pacientky s bulimií, koriguje nepraviodelnosti menstruačního cyklu a dokonce se prý po ní zlepšuje stav pacientů s Alzheimerovou chorobou. S příchodem zimy začíná mnoho lidí trpět skleslostí. Tento jev, známý jako Seasonal Affective Disorder (SAD), je charakteristický atypickými depresemi, úzkostí, nadměrnou chutí k jídlu, ospalostí, sníženou erotickou vzrušivostí a celkově špatným psychickým rozpoložením. Této "zimní depresy" je možné čelit ozařováním bílým světlem o svítivosti přes 1000 luxů (pro srovnání: dobře osvětlená místnost odpovídá hodnotám kolem 300 luxů). Existuje stále více lékařských pracovišť, kde se luminoterapie používá jako podpůrná metoda při léčení širokého spektra chorob. Při obvyklém ošetření se používá bílé záření o intenzitě deseti tisíc luxů, které se aplikuje dvakrát denně po dobu třiceti minut. Jak se ukázalo, tato terapie je účinnější, pokud se uplatňuje v době mezi šestou a devátou hodinou ranní.

Důvody nemocí hledají dnes lidé v bakteriích a leckde jinde, jen ne ve svém chování se k sobě samým a okolí. Nakonec hltají tuny různých léků, které ještě více zhoršují jejich bídný zdravotní stav. Často z „pracovních důvodů“ zanedbávají takového léčitele jako je sluneční – denní světlo.

Když sluneční záření léči

Přitom je snadné ověřit si jeho účinky. Sluneční světlo má neuvěřitelný význam pro celý živočišný i rostlinný svět a zvlášť pro člověka. Když je krásný slunečný den cítíme se hned lépe, radostněji a máme lepší náladu. Odedávna se toto světlo využívalo v léčbě – tzv. helioterapii. I v současné medicíně je již dlouho známo, že sluneční – denní světlo, které působí na pokožku, vytváří řadu dobrých biologicko-chemických procesů a přetváří provitaminy na vitamíny. Vystavování se dennímu světlu je zdravé, ale i zde platí jako všude jinde. Všeho s mírou. O jeho účincích mluví také známá věta: Kam nechodí slunce, chodí lékař. Dr. Ott, velký agitátor slunce jako pramene blahodárných účinků pro člověka tvrdí, že jsou všechny vlnové délky světla užitečné a potřebné pro člověka, ale přitom souhlasí s tím, že příliš mnoho UV záření může být škodlivé, ale připomíná, že určité množství je nezbytné pro udržování života a dobré imunity. Pokud některé ze spekter nich chybějí v „světelné potravě“, setkáváme se s různými nemocemi. Dr. Ott zjistil, že vlnová délka světla v rozmezí od pomerančové, růžové po červenou barvu – což není tak daleko od vlnových délek žárovky – u laboratorních zvířat vyvolává vypadávání srsti, ukládání vápníku v srdci a rozvíjení velkých rychle rostoucích nádorů.

Sluneční světlo se skládá z vyváženého spektra barev a vrcholy křivek grafu se přiklánějí k modro-zelenému v oblasti viditelného spektra. A modrá je přesně ta vlnová délka, která nejvíce žárovce chybí.

Slunce nepůsobí jen na naši pokožku

Slunce, tj. denní světlo nepůsobí pouze přes kůži. My vnímáme přírodu a barvy pomocí zraku, to znamená přes oči. Už dávno je prokázána existence neurologické cesty, po níž cestuje světlo přes naše oči do hypotalamu, přes něj barva ovlivňuje rozvoj duše a těla. Barvy ovlivňují hypofýzu, centrální nervový systém, periferní a autonomní nervovou soustavu, víme i proč je to tak.

Všechno se vším souvisí. Je jasné, že barvy ovlivňují určité orgány, které vylučují hormony a tyto hormony přenášejí určité zprávy do jiných částí těla a takto se kruh uzavírá. Během dne se lidské tělo plní sluneční energií pomocí barev a přes noc, když nevidíme barvy, tělo odpočívá, a regeneruje se. Je známo, že lidé, kteří pracují v noci a kteří vidí málo světla vypadají vyčerpaně a jsou neustále unavení. Také společným znakem pro ty, kteří pracují v uzavřených prostorách s režimem klimatizace a neonovým světlem je, že jsou permanentně vystaveni stresu a mnohem snadněji onemocní. Když barvy vcházejí do našeho těla, nejvíce ovlivňuje náš systém ta barva, jejíž je nejvíce. Takže, pokud převládá oranžová barva, vyprovokuje v nás pocit hladu. Zelená barva uklidňuje organismus a dává větší možnost koncentrace a rychlého učení. Pokud na nás dlouho a silnější ovlivňuje žlutá barva, povzbudí slinivku k většímu vylučování pankreatických fermentů. To znamená, že tak člověka povzbudíme k větší aktivitě. Například, jestliže byl někdo dlouho nemocný a ležel v posteli, uděláme mu dobře, pokud ho uložíme do prostoru žluto-zelené barvy, která bude mít vliv na jeho fyzický stav na rozdíl od červené a fialové, která nám přináší psychickou rovnováhu. Více se dozvíte o působení barev a světla v sekci LuminoTherapie.

Trocha historie

V záznamech se helioterapie poprvé vzpomíná kolem roku 1400 před Kristem. Při léčení kožních chorob bylinami se kůže nejdříve vystavovala slunečnímu světlu. Na konci 19. století byla již helioterapie uznávanou léčebnou terapií mnoha lékařů. V roce 1903 ve švýcarském Leysine Dr. Rollier otevřel první nemocnici pro léčbu tuberkulózy a křivice metodou vystavování slunci. Důležité terapeutické účinky helioterapie podnítily vědce k vývoji a využití zdrojů umělého světla. Tak vznikla alternativa helioterapii, luminoterapie.

Je však třeba mít na paměti, že terapie světlem a barvami není alternativou odborné lékařské terapie. Je doplňkem medicíny a může přinést rychlejší výsledky, odstranit příčinu onemocnění. A pokud poznáme příčinu onemocnění pomůžeme svému tělu spustit jeho samoléčbu.

Hlavní účinky světelné terapie

• zmírňuje bolesti a snižuje jejich intenzitu
• posiluje svaly a zlepšuje rozsah pohybu
• zlepšení obnovy a regenerace tkání a tím napomáhá růstu buněk (urychluje hojení ran, přispívá k lepší kvalitě jizevnatého tkáně)
• zlepšuje mikrocirkulaci
• harmonizuje metabolické procesy
• posiluje obranyschopnost těla
• urychluje regenerační a hojivé procesy celého organismu

Jak vlastně funguje helioterapie?

Nejen rostliny, ale i lidé a zvířata potřebují k životu sluneční světlo. Lidský organismus světlo přeměňuje na elektrochemickou energii potřebnou pro podporu našeho metabolismu a endokrinního systému. Sluneční záření povzbuzuje metabolismus a posiluje imunitní systém – až na několik dnů po vystavení slunci se zvyšuje aktivita bílých krvinek. Produkuje se látka interferon, která má schopnost zastavit množení virů a je i účinným lékem proti několika typům rakoviny – karcinomu, sarkomu a leukémii. Z paprsků čerpáme vitamin D, který je nezbytný pro růst a zdraví našich kostí. Pro získání minimální potřebné dávky tohoto vitaminu postačí 10-15 minut slunění denně. Slunce pro nás nejcennějším zdrojem energie.

Jak se správně vystavovat slunci?

Chcete-li čerpat blahodárné účinky helioterapie, musíte se řídit určitými pravidly. Chraňte se před úpalem a úžehem. Před sluněním je vhodné se osprchovat. Pro začátek stačí dodržovat intervaly 10 až 20 minut na slunci a pak zase zpátky do stínu. V letních měsících pokud možno na sluce nevycházejte vůbec mezi 10-15 hodinou.

Své oči vždy chraňte slunečními brýlemi s UV filtrem. Pokožku bychom měli potírat ochrannými krémy. Objevují se i tvrzení, že oleje a krémy se vlivem slunečního záření mění na látky podporující vznik rakoviny. Drtivá většina kožních lékařů se však shoduje, že právě použitím krémů s ochranným faktorem vyšším než šest se chráníte před hrozícím rizikem vzniku rakoviny kůže.