Crohnova choroba

Crohnova choroba je chronické zánětlivé onemocnění střev. Tato nemoc se řadí mezi tzv. idiopatické střevní záněty. Idiopatické znamená, že u tohoto onemocnění není známa příčina vzniku. Proto je nevyléčitelnou chorobou, lze však tlumit její příznaky. Crohnova choroba postihuje spíše obyvatele vyspělých zemí světa. V České republice vzniká každým rokem 4 až 9 nových případů onemocnění na 100 000 obyvatel.

Vznik Crohnovy choroby

Příčina vzniku Crohnovy choroby není přesně známa. Předpokládá se, že příčinou budou zřejmě imunitní pochody namířené proti buňkám střeva daného pacienta. Jednoduše lze říci, že buňky, které se starají o obranyschopnost organismu, spolu s dalšími látkami zúčastněnými v tomto procesu, napadají buňky vlastního těla, v tomto případě stěny střeva. Jde proto o tzv. autoimunitní chorobu. Stále se neví, co je tím spouštěcím momentem, uvažuje se o virové infekci, po jehož vyléčení obranný systém organismu začne napadat střevní buňky. Ovšem tato teorie nebyla potvrzena. Crohnova choroba se vyskytuje často v rodinách, z čehož lze soudit, že je to onemocnění dědičné.

Příznaky Crohnovy choroby

První příznaky Crohnovy choroby se objevují obvykle ve věku 20–30 let, ale mohou postihnout člověka prakticky jakéhokoliv věku. Projevy Crohnovy choroby se mohou vyskytovat i u jiných onemocnění, proto je náročné stanovit diagnózu. Diagnostika Crohnovy choroby je nesnadná, jelikož se zánět může ze svého centra šířit i do dalších oblastí trávicího traktu. Onemocnění typicky postihuje konečný úsek tenkého střeva, tzv. ileum. Výlučně tato oblast je postižena ve 30 % případů. Zánět může ovšem být lokalizován i v tlustém střevě. Pak je těžké odlišit Crohnovu chorobu od ulcerózní kolitidy. Až v 50 % případů je postiženo tenké i tlustě střevo současně. V nejtěžších případech jsou postiženy o další části trávicího ústrojí jako žaludek, dvanáctník či horní část tenkého střeva. Příznaky Crohnovy choroby můžeme rozdělit na projevy v trávicí soustavě a projevy mimo trávicí soustavu.

Projevy Crohnovy choroby v trávicí soustavě

Střevní příznaky Crohnovy choroby jsou výsledkem toho, že buňky sliznice i hlubších vrstev stěny střevní jsou, pravděpodobně autoimunitním procesem, zabíjeny a dochází ke vzniku často hlubokých vředů. Sliznice je v tomto místě nefunkční, tudíž je snížena schopnost střeva vstřebávat živiny z jídla. Tyto vředy, ať už menší či větší, se hojí jizvou, což je vazivová tkáň, která nemá vlastnosti střevní sliznice. Ani ona nemá tedy schopnost vstřebávat živiny. Crohnova choroba se projevuje především kolikovitou bolestí v oblasti břicha, vzácněji může být přítomna i krev ve stolici. Pokud je postižené tenké střevo, mohou pacienta sužovat řídké průjmy, nebo se průjmy nemusí vůbec objevit. V případě postižení tlustého střeva jsou typické častější průjmy menšího objemu. Dále je pro Crohnovu chorobu příznačné hubnutí. Objevuje se i teplota a únava. Při postižení žaludku se objevují bolesti při polykání, bolesti břicha a zvracení. Důsledek dlouhotrvajícího zánětu je ztluštění stěny střeva, čímž dochází k zúžení jeho průsvitu a částečné či úplné neprůchodnosti střeva. Toto je životu nebezpečný stav, který je nutné ihned řešit. 

Projevy Crohnovy choroby mimo trávicí soustavu 

V případě, že Crohnova choroba postihne mladistvé v pubertě, může dojít k poruchám růstu. Poruchy růstu byly prokázány až u 30 % dětí trpící touto nemocí. Dále se objevují záněty očí, převážně duhovky a očního bělma. Časté je také onemocnění pohybového aparátu jako záněty kloubů, deformity prstů či nehtů nebo osteoporóza, tedy řídnutí kostí. Vzácné nejsou ani kožní projevy, kdy se objevují červené uzlíky v podkolenní oblasti či bolestivé hnisavé kožní projevy. Pacienti s Crohnovou chorobou jsou ohroženi také trombózou, plicní embolií či anémií.

Diagnostika Crohnovy choroby

Jak již bylo zmíněno, diagnostikovat Crohnovu chorobu je nelehký úkol. Základem je správně lokalizovat zánětlivý proces. Pro stanovení diagnózy se odebírá krev, kde hledáme známky chudokrevnosti či zánětu. Nejdůležitější metodou pro stanovení diagnózy je kontrastní rentgenové vyšetření. Jde o vyšetření, při kterém se využívají speciální chemické látky, které ve větší míře pohlcují rentgenové záření. Tyto látky na snímku více svítí, a tudíž pomáhají odhalit změny ve struktuře či průsvitu střeva. Další možností diagnostiky Crohonovy choroby je kolonoskopie. Jde o endoskopickou metodu, kdy se konečníkem zavádí sonda s kamerou do střeva, díky které má lékař vizuální náhled na tlusté, v lepších případech i tenké, střevo. Užitečné je i CT, tedy počítačová tomografie, což je vyšetření, které vysílá rentgenové paprsky a s jejích pomocí vytváří velice detailní obraz struktur lidského těla. Tak můžeme nejsnadněji posoudit tloušťku střeva, která u nemocných Crohnovou chorobou bývá až dvojnásobná.

Léčba Crohnovy choroby

Léčba Crohnovy choroby není zatím možná, a proto ;zaměřuje na zklidnění projevů tohoto onemocnění. Znamená to, že pacienta zcela nevyléčíme, ale snažíme se zlepšit kvalitu jeho života. Léčbu Crohnovy choroby bychom mohli rozdělit na dietní, medikamentózní a chirurgickou.

Dietní léčba Crohnovy choroby

Dietní opatření je pro pacienta s Crohnovou chorobou základem pro zvládání a ovlivnění příznaků onemocnění. Důležité je, aby pacient přijímal všechny potřebné živiny, hlavně bílkoviny a vitamíny, a to v 5–7 porcích denně. Je třeba respektovat individuální intoleranci pacientů vůči některým druhům potravin a vyhýbat se jim. Až 40 % pacientů udává intoleranci laktózy, tedy mléka. Každý pacient s Crohnovou chorobou pocítí zhoršení příznaků při konzumaci některých potravin, takovým by se měl vyhýbat.

Medikamentózní léčba Crohnovy choroby

Při léčbě Crohnovy choroby se běžně používají léky potlačující zánět. Nejčastěji to jsou aminosalicyláty. Dále  je potřeba potlačit imunitní pochody, které jsou zřejmě hlavním problémem. K tomu se používají kortikosteroidy a imunosupresiva. Tyto léky sice utlumí imunitní reakce a tím i zklidní příznaky zánětu střeva, ale pacient je současně i více náchylný k jiným infekčním onemocněním. V případě komplikací se podávají i antibiotika.

Chirurgická léčba Crohnovy choroby

Dříve se chirurgická léčba Crohnovy choroby volila mnohem častěji, neboť se předpokládalo, že chirurgické odstranění postižené části střeva včetně uzlin povede k likvidaci zánětlivého procesu. Nicméně až u 60 % pacientů došlo k recidivě, tedy k návratu onemocnění, přestože byli dočasně zcela uzdraveni. Dnes se k chirurgické léčbě přistupuje pouze u komplikovaných případů, jako je neprůchodnost střev, odborně ileus. Bohužel po chirurgických zákrocích stále nedochází k úplnému uzdravení pacienta. Crohnova choroba se dříve či později vrací do oblastí střev původně zdravých.

Rizikové faktory Crohnovy choroby

Významným rizikovým faktorem pro rozvoj Crohnovy choroby je kouření. Udává se, že kouření zvyšuje až 2 x riziko návratu Crohnovy choroby po jejím operativním řešení. Rizikové je nedodržování diety, tedy nevhodná tučná strava či uzeniny, které střevo dráždí. Dalším rizikovým faktorem je i expozice hliníku z obalů od čokolád, žvýkaček či plechovek. Rizikovou skupinou jsou i ženy užívající hormonální antikoncepci.

Komplikace Crohnovy choroby

 Komplikace Crohnovy choroby jsou četné a je lepší jim předcházet. Tzv. malnutrice, čili nedostatečná výživa, je nebezpečná především u pacientů mladých, kde zpomaluje růst a vývoj. Závažnou komplikací je neprůchodnost střev, která vzniká v důsledku ztlušťování střevní stěny a tím dochází k zúžení jeho průsvitu. Je to stav, který pacienta ohrožuje na životě a vždy je nutné ho řešit chirurgickou cestou. Další komplikací je vznik tzv. píštěle, což je komunikace mezi střevem a jinými orgány v dutině břišní, například močovým měchýřem či pochvou. Možná je i tvorba abscesů, tedy dutinek vyplněných hnisem, které je často nutné chirurgicky odstranit. V neposlední řadě je závažnou komplikací vznik nádoru v oblasti postiženého střeva. Proto je nutné pacienty s Crohnovou chorobou pravidelně endoskopicky vyšetřovat. Tím se zvyšuje pravděpodobnost včasného záchytu nádoru.