Není voda jako voda
Není voda jako voda - Čistá voda jako základ vašeho zdraví
K čemu je nutná dostatečná hydratace organismu? Proč bychom si měli dávat pozor, co pijeme?
Že není voda jako voda a co bychom měli dodržovat, abychom svému tělu dali to nejlepší si povíme v tomto článku.
Nejdřív rychlá fakta o pitné vodě:
- dospělí lidé jsou tvořeni více než z poloviny vodou.
- více než 90 % naší krve je voda.
- nikde není stanoveno přesné množství, kolik by člověk měl denně vypít.
- voda je nezbytná pro ledviny a tělesné funkce.
- dehydratace vede ke kožním poruchám a vráskám.
- voda pomáhá s hubnutím.
Ale teď se na to pojďme podívat do hloubky.
Jaký význam má v těle voda?
I když se skutečné procento vody v lidském těle liší podle pohlaví, věku a hmotnosti, tak jedna věc je jistá. Již od narození je vice než polovina naší tělesné hmotnosti voda. Prvních několik měsíců je to dokonce téměř tři čtvrtiny. Mohlo by se zdát, že jsme vodními organismy...ano, ale to jen do našeho narození! Vodní organismy totiž ve vodě žijí.
Voda v našem těle se nachází všude, v každé buňce, dokonce i v kostech. Například náš mozek, sídlo naší osobnosti je z 73 % složen z vody. A taková plazma (tekutá část krve) je tvořena asi z 90 % také vodou.
Část těla: |
Procento vody: |
mozek a srdce |
73% |
plíce |
83% |
kůže |
64% |
svaly a ledviny |
79% |
kosti |
31% |
Z celkového objemu vody, který v sobě máme se 2/3 nachází uvnitř buněk (intraceluární tekutina - ICF) a zbytek, 1/3 mimo buňky (extraceluární tekutina - ECF).
Proč je voda tak důležitá pro fungování těla?
Voda je naprosto nezbytná ve všech tělesných systémech pro jejich správnou funkci, jako třeba:
- je stavebním blokem pro nové buňky.
- dopravuje do buněk klíčové minerály a živiny.
- je nezbytná pro trávení.
- je nezbytná při metabolických pochodech bílkovin a uhlohydrátů.
- je nezbytná při čištění organismu, tvorbě moči a stolice.
- pomáhá regulovat správnou tělesnou teplotu pocením a dýcháním.
- je součástí ochranných bloků naší míchy.
- zodpovídá za elasticitu a ochranu pokožky.
- obklopuje a chrání mozek.
- chrání dítě v děloze.
- je součástí slin a hlenu.
- pomáhá udržovat správnou funkci kloubů.
- zabraňuje poškození ledvin.
- zvyšuje výkon při fyzické zátěži.
- zmírňuje dehydrataci způsobenou alkoholem.
Víte, že ledviny denně přefiltrují 120 - 150 litrů vody? Z nichž se 1 až 2 litry mění na moč a zbytek se regeneruje v krevním řečišti.
Nebo že hlavní příčinou vzniku ledvinových kamenů je nedostatek vody?
Že elektrolyty obsažené ve vodě jako je draslík a sodík přenášejí elektrické signály a zabezpečují tak základní funkci nervového systému a mozku?
Kolik by měl člověk vypít vody?
Neexistuje universální číslo. Každý z nás je zcela jedinečný, a proto je potřeba se řídit vlastním pocitem a signály našeho těla. Málo tekutin může mít fatální následky od kolapsu po smrt, ale i přemíra tekutin našemu tělu nesvědčí.
Naše tělo neustále ztrácí získané tekutiny pocením a močením. Dehydratace nastává v okamžiku, kdy ze sebe dostaneme výrazně více vody, něž přijmeme. Příznaky dehydratace jsou od sucha v ústech, přes únavu až po pocity extrémní žízně. Dehydratace pak může vést například ke zhoršení kognitivních funkcí, změnám nálady, přehřátí, zácpě, tvorbě ledvinových kamenů, šoku. Naopak přemíra vody v těle může naředit potřebné elektrolyty v naši krvi, a to může vést k hyperhydrataci, takzvané hyponatrémii. Jejími příznaky jsou křeče, zvracení a nevolnost, bolesti hlavy, únava a dezorientace a v extrémním případě kóma.
Zdrojem tekutin pro organismus samozřejmě není pouze voda, kterou vypijeme, ale také potraviny, které obsahují tekutiny. Dobrými příklady jsou například meloun, okurky, papriky, rajčata, květák a také různé typy bobulí.
Přibližné doporučené množství denního příjmu tekutin:
děti ve věku 4 - 8 let |
1,2 l |
děti ve věku 9 - 13 let |
1,7 - 1,9 l |
děti ve věku 14 - 18 let |
1,9 - 2,6 l |
muži nad 19 let |
3,2 l |
ženy nad 19 let |
2,2 l |
těhotné ženy |
2,4 l |
kojící ženy |
3,2 l |
Množství samozřejmě záleží na fyzické aktivitě, teplotě okolí a dalších individuálních charakteristikách. Pokud jsme nemocní, zvracíme, nebo máme průjem je dobré příjem tekutin zvýšit a doplněním vody a zároveň odstraněním patogenů. Také fyzicky aktivní lidé by měli svůj příjem uzpůsobit svým potřebám.
Jak je to s vodou z kohoutku?
I přes to, že pitná voda z kohoutku je v Česku označována jako kvalitní a její kvalita je monitorována, jsou zde úskalí, na které je třeba upozornit.
Jistě si pamatujete případ, ve kterém byla v Praze dlouhodobě kontaminována pitná voda fekáliemi. To je extrémní případ, řeknete si, ale...
Vodovodní řády jsou různého stáří. V době, kdy mnohé z nich vznikaly byly nároky na kvalitu vody diametrálně odlišné nežli dnes. Vodovodní systémy vždy kvalitu vody znehodnocují a vnášejí do ní k kontaminanty.
Evropská agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) má v současné době limity pro více než 90 kontaminujících látek. Tyto limity nastavují maximální množství kontaminantu, který je ve veřejných vodovodech povolen. U dalších látek, které je obtížné monitorovat se zpravidla jen nastavuje proces, jak vodu ošetřovat tak, aby jejich obsah byl co nejnižší.
Pokud se vody z kohoutku napijeme občas, tak se vážně nic neděje, naše tělo se s těmito látkami vypořádá. Problém ale nastává v momentě, kdy pijeme tuto vodu dlouhodobě. Tyto kontaminanty se totiž v našem těle při dlouhodobém pití kohoutkové vody kumulují.
Mezi běžné kontaminanty v kohoutkové vodě patří:
- hormony
- rezidua různých léčiv
- bakterie a viry
- hliník
- amoniak
- rtuť
- dusičnany a zbytky hnojiv
- rtuť
Řešením je dodatečná filtrace vody přímo u vás doma. Tou zajistíte, že voda, kterou pijete bude mít daleko vyšší kvalitu než ta, která je nám prezentována jako pitná. Při filtraci však dejte pozor na minerály a elektrolyty. Některé z filtrů filtrují totiž tak dobře, že vytvářejí prakticky destilovanou, mrtvou vodu. Proto je dobré minerály a elektrolyty do organizmu dodat.
Ale koupání v naši vodě je bezpečné, ne..!?
Zcela. Tady obavy mít nemusíte. Ovšem teplou vodu, která je kategorizována jako užitková, a ne jako pitná si nikdy nestříkejte do úst a nepolykejte. Teplá voda se ohřívá ve výměnících, ve kterých po může po delší dobu stát a díky tomu a její vyšší teplotě může být zdrojem mnoha typů bakterií. Proto se nedoporučuje s teplou vodou ani vařit. Ideální je přivést k varu vodu studenou - pitnou.
Pokud ale chcete své koupání posunout na vyšší úroveň, můžete se poohlédnout po speciálním sprchovém filtru. Ten eliminuje totiž vysušenou kůži po sprchování a koupání, což může výrazně ulevit nejen lidem s ekzémy, lupenkou, nebo alergiemi, ale všem, kdo se o svou pokožku chtějí starat.
Podtrženo, sečteno:
Nalijme si čistého vína. Teda vody. Naše voda splňuje všechny formální kritéria k tomu, abychom ji pili. Ale stačí to? Nebylo by lepší vodu kvalitně filtrovat a vědět, že jste udělali vše pro to, abyste minimalizovali expozici vašeho těla hormonům, těžkým kovům, bakteriím a virům? Jste to, co jíte a pijete, jak se staráte o svůj spánek a relaxaci, svůj pohyb, svoje okolí a sociální vazby. Jste součástí mnoha dílčích částí a jednu nyní máte možnost vylepšit. A tím vylepšit i sami sebe.