Proč nikdy nesníme jen jeden chips nebo sušenku, zatímco mrkve se rádi zřekneme

Pro naše předky byly cukr, sůl a tuky nezbytné pro přežití. A protože pro ně tyto potraviny byly vzácné, ke svému životu nepotřebovali žádnou pevnou vůli, aby jim odolávali. Proto není naše oblast mozku, která by měla regulovat sílu naší vůle, dostatečně rozvinuta, navíc je potlačena jinou, primitivnější částí mozku, jež má na starosti touhy.

Nezdravé potraviny aktivují v mozku „zónu odměny”, podobně jako drogy a alkohol.

Za posledních 200 let lidé začali vyrábět a konzumovat potraviny, které jsou plné cukru, soli a tuku. Prostředí se tedy velmi změnilo, mozek se ale ještě nedokázal změnám přizpůsobit.

Nezdravé potraviny tak aktivují v mozku „zónu odměny”, podobně jako drogy a alkohol. Pokaždé, když budete jíst sladké, slané či tučné, váš mozek do těla vyplaví dopamin a vy se pak budete cítit dobře, což se u konzumace např. mrkve nikdy nestane.

Pravda je, že výrobci potravin vynakládají miliony, aby jejich produkty v lidech vyvolávaly pocit blaženosti, který přebije normální mechanismus plnosti. Proto při konzumaci těchto potravin nefunguje žádná stopka.

Naopak časem se stává naše tělo méně citlivé na tyto potraviny, kvůli čemuž jich musíme zkonzumovat mnohem více, abychom zažili stejný pocit blaženosti a pokud tak neučiníme, budeme prožívat abstinenční příznaky.

I z tohoto důvodu mnozí výrobci začali přidávat cukr i do produktů, kde nemusel být, ať už se jedná o dresinky, omáčky na těstoviny apod. Potraviny určené pro děti navíc často obsahují o 85 % více cukru než u verze pro dospělé.

Cukr tak nejen přidává do našeho jídelníčku mnoho kalorií, které nedokážeme spálit, ale také způsobuje větší chuť k jídlu.

Jak přelstít mozek?

Pokud zatoužíte změnit jídelníček, nečiňte to drasticky. Pokud chcete odvykání od cukru zvládnout bez velkého strádání, začněte nejprve z jídelníčku vynechávat potraviny se skrytými cukry.

Nebude to nic jednoduchého, protože cukr je obsažen často i ve věcech, kde ho nečekáte. Výrobci moc rádi výrobky označují tvrzením „žádný přidaný cukr”, ale lidé si neuvědomují, že výrobek tak jako tak nějaký cukr obsahuje. A to z původních surovin, jako je tomu např. u ovocných džusů, kdy 100% džus může ve skutečnosti obsahovat více cukru než limonáda.

Pomůckou vám může být následující doporučení. Při čtení etiket se zaměřte vždy na prvních pět složek. Obsažený cukr může mít více jak 60 označení, zaměřte se tedy na:

• vše s koncovkou - oza/osa (fruktóza, sacharóza, glukóza atd.)
• třtinový cukr
• sirup (kukuřičný, rýžový, agávový, glukózo-fruktózový apod.
• sladidlo
• med, slad apod.

Pokud výrobek obsahuje něco z výše zmíněného, pak k němu přistupujte jako k dezertu a bylo by lepší za něj nalézt alternativu.

Do svého jídelníčku naopak zařaďte další chutě - kyselé, hořké a umami (podle japonské kuchyně tzv. pátá specifická chuť, která vnímá v jídle obsaženou aminokyselinu, kyselinu glutamovou, nebo její soli, např. glutamáty).

Tyto příchutě dodají dříve pocit sytosti, navíc dokážou velmi dobře nahradit touhu po slaném. V souvislosti s glutamátem, ale nejsou zamýšlena chemicky vyrobená dochucovadla, ale přírodní glutamáty obsažené např. v mořských řasách, parmazánu nebo v sušených rajčatech apod.

Chcete-li zapracovat na omezení slanosti, pak se naučte maso i zeleninu dochucovat právě pomocí umami místo soli. K sytosti vám pak pravděpodobně zcela postačí poloviční porce.

Pokud se ale nedokážete zcela vzdát nezdravých sladkých či slaných dobrůtek, pak je kupujte vždy v co nejmenším balení. Je prokázáno, že dáte-li před jedince více malých balení a jedno velké, pak obvykle sní mnohem větší množství z velkého balení. U menších balení dojde k uspokojení mnohem dříve.