Homocystein - měřit či neměřit?

V poslední době je stále více slyšet o vlivu hladiny homocysteinu na naše zdraví. Nedávno byl totiž publikován mnohaletý výzkum o příčinách infarktů a ostatních srdečně cévních onemocněních se zjištěním, že mají společný původ s dalšími civilizačními chorobami.

Velká skupina zdánlivě nesourodých nemocí může mít příčinu v nitrobuněčné metabolické poruše, při které vzniká v nadměrném množství toxická látka homocystein. 

Teorie o homocysteinu byla několika vědeckými studiemi opět vyvrácena a odborné kruhy považují měření homocysteinu za zbytečné, protože zvýšená hladina ukazuje pouze na deficit kyseliny listové, nikoliv na možnosti, že by to mohlo být příčinou kardiovaskulárních nemocí.

Velkým propagátorem vyšetřování homocysteinu byl MUDr. Karel Erben, který za prosazování neověřené metody léčby nádorů snížením hladiny homocysteinu, obdržel v roce 2007 od českého klubu Sisyfos Bronzový balvan.

Máme tu tedy dva tábory a každý tvrdí svoji pravdu. A jak už to tak bývá, pravda bude pravděpodobně někde uprostřed.

Co je homocystein

Homocystein je produkt rozpadu esenciální aminokyseliny menthioninu. Hladina homocysteinu je obvykle kontrolována třemi enzymy, z nichž dva jsou závislé na přítomnosti kyseliny listové v organismu. Kyselina listová je pak důležitým doplňkem, který se používá pro jeho případné snižování. To samo o sobě může být faktem, proč se homocystein nikdy nestane tak proslulý jako cholesterol, přestože mnohé patologické důsledky jsou podobné. Na samotné kyselině listové se moc velký business neudělá. 

Odvážné zdroje tvrdí, že zvýšená hladina homocysteinu v krvi znamená totéž, co otrava krve. Vzniká nenápadně, je dlouhodobá a až dosud zůstávala skrytá za chorobami jako infarkt (obecně zvýšené riziko vzniku trombů), cévní choroby či chronický únavový syndrom. Někde se uvádí, že zvýšená hladina homocysteinu může za vznik demence.

Pořád však jsme u otázky, zda je zvýšený homocystein skutečnou příčinou potíží nebo jen ukazatelem, že tělu chybí kyselina listová. Přemýšlíme-li však selským rozumem, je dobré vědět, jak vysokou hladinu homocysteinu máme. Pokud bude zvýšený, může nám to ukázat, že něco není v pořádku.

Jak HOMOCYSTEIN vzniká

Homocystein vzniká jako mezičlánek v důležitém biochemickém cyklu lidského nitrobuněčného metabolismu. Jeho úkolem je dodávat pro chemické procesy v buňkách nenahraditelné součástky, které slouží k udržení života.

Životnost částic homocysteinu je při správné funkci cyklu velice krátká. Při poruše této složky metabolismu se homocystein v buňkách hromadí, přechází do krve a pravděpodobně vyvolává rozličná poškození. Popravdě, je k tomu vybaven značnou toxicitou a chemickou agresivitou. Pokud bychom šli hluboko do biologie a biochemie, tak bychom možná mohli dojít i k tomu, že tento toxický metabolit může vyústit v to, čemu dnes říkáme civilizační choroby.   

Podle současných poznatků je zvýšená hladina homocysteinu podmíněna jak geneticky, tak hormonálně nebo toxickými vlivy.

Z velké části bude na vině  pravděpodobně z velké části strava. Zvýšený příjem živočišných bílkovin, průmyslově zpracovaná strava a také pokles příjmu tří vitamínů –  B6, kyseliny listové a B12 – které zajišťují jeho proměnu v neškodící látky. 

Zajímavý by byl i výzkum, který by se zaměřil na používání toxických látek v kosmetice a jejich vliv na metabolismus homocysteinu. Jenže tento výzkum musí někdo financovat a z prodeje kyseliny listové to zřejmě nepůjde.

Cesta k nápravě

Rozhodně nelze tvrdit, že zvýšená hladina homocysteinu stojí za každým "civilizačním" onemocněním. Dokonce, i když vám naměří zvýšenou hladinu, nemusí to být vůbec znamenat, že je příčinou. I přesto moje doporučení zní, nechte si změři homocystein. Je to jeden z mnoha ukazatelů, který má vypovídající hodnotu.

Nechtě si změřit homocystein hlavně při těchto potížích:

• zvýšená hladina cholesterolu (v praxi se běžně ukazuje, že snížením homocysteinu dojde i ke snížení cholesterolu, a to i v případě, že máte "cholesterol v rodině")
• křečové žíly a hemoroidy (cévní výstelka - endotel, může být toxickým homocysteinem atakována a tím se oslabuje, lehce pak vznikají výhřezy)
• poruchy trávení a žlučníkové obtíže (tyto problémy často souvisejí s tukovým metabolismem, který s homocysteinem souvisí)
• kolísavý či vysoký krevní tlak
• stavy po mozkové mrtvici či infarktu
• máte v rodině genetické dispozice ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění

Rozhodně nehodlám tvrdit, že zvýšený homocystein stojí za nádorovým onemocněním. Klidně si ho však změřit nechte.

O změření hladiny homocystinu můžete požádat svého praktického lékaře. Pokud odmítne nebo nebude vědět, co po něm chcete (i to se stává), tak si můžete vyšetření nechat udělat sami.

Hodnoty

Referenční rozmezí             5,0 - 12,0 µmol/l

V literatuře se uvádějí menší rozdíly v koncentraci homocysteinu dle věku, kdy např. horní hranice referenčního rozmezí u 70-letých pacientů stoupá až ke 14 µmol/l.

Důležité je říci, že měření homocysteinu musí být provedeno do půlhodiny po odběru, jinak budou výsledky zkreslené.

Co když vám naměří zvýšený homocystein

Potěšujícím faktem je, že zvýšenou hladinu homocysteinu můžeme celkem lehce normalizovat. Především je nutné organismu dodat látky, které hrají důležitouroli v metabolismu homocysteinu. Jedná se především o  kyselinu listovou a vitamín B6 a B12.

Kyselina listová je obsažena v tmavě zelených listech zeleniny, v mrkvi, kvasnicích, játrech, žloutku, meruňkách, avokádu, dýních, fazolích a celozrnných obilovinách. 

Vitamín B6 v pivovarských kvasnicích, pšeničných klíčcích, otrubách, játrech, rybách, sójových bobech, neloupené rýži, vejcích, ořechách, ovesných vločkách, melase, zelí, kapustě, pohance a listové zelenině.

Vitamín B12 se vyskytuje v játrech, hovězím, vepřovém a rybím mase, vejcích, mléku, mléčných produktech.